Tak už máme za sebou druhý výlet. Tentokrát jsme se vydali na jih a jihozápad ostrova.
Želví ostrov
Když jsme v tropech, tak přeci nemůžeme nevidět takovou atrakci jako je želví ostrov. Vstupné sice bylo poněkud dražší, ale snad za to slibovaný zážitek bude stát. Cestou jsme chvíli přibrzdili na korálech a koukli na rybičky a pak už fofrem za želvama. Jedeme, jedeme... Zastavujeme... Lodí plné mořské parkoviště (mělčina u břehu). Na břehu ohrada, na ohradě nápis "želví farma". Zajímavý želví ostrov. Uvidíme co nás bude čekat uvnitř.
 |
| A jsme na želví farmě |
Uvnitř s námi vyrazil jeden ze zaměstnanců a ukazuje nám postupně vývoj želv. Nejdřív prostor pro kladení vajec, potom malé želvičky, pak větší se kterými se můžeme fotit, pak obrovské želvy, se kterými se taky můžeme fotit, ale už je nemůžeme zvedat - na to jsou už trochu moc velké... Mají hodně zajímavé barvy. Ono to nakonec není tak špatné.
 |
| Už se mám usmívat? |
 |
| Tak jsme tady taky na to focení... |
Ještě je tady pár klecí, ve kterých jsou nějaká další zvířátka se kterými se můžeme fotit. Nejdřív dikobraz (s tím se nefotí), potom asi metrový ještěr, pak něco jako poštolka, nějaký barevný papouch, veliký netopýr a nakonec had víc než 2 metry dlouhý. Hrozně tulivý. Věrka ho měla okolo krku a hned se chtěl ještě víc tulit. Že by škrtič? ;-)
 |
| Jsem přerostlá ještěrka... |
 |
| ... a já velmi tulivý had... ;-) |
Změna programu
Původně jsme se bavili s řidičem, že po želvím ostrově bude nějaké to koupání na pláži a potom se přesuneme na jeden chrám na útesu a pak bude prohlídka města Jimbaran, které je proslulé mořskými plody a možná se tam najíme. Ale poté, co místo želvího ostrova byla želví farma, která navíc ani nebyla tak úplně na ostrově, tak jsme začali přeorganizovávat program. Než takováhle překvápka, tak to radši něco uvidíme. Kašleme na koupání, toho si užijeme dost a jedeme rovnou na chrám.
Chrám Luhur Uluwatu
Cestu ke chrámu lemují kromě tropické vegetace velmi nenechavé opičky před kterými jsme opět varováni. Takže nic co by je mohlo zajímat - žádné čepice, brýle, svačiny, pití... Stelinka se cestou ke chrámu nese a usmívá se. Jakmile však zahlédne první opičky, tak začne její výraz vážnět a Stelinka říká "bo". Emičce opice tentokrát vůbec nevadí, protože s námi není. Usnula v autě kousek před chrámem, tak jsme ji nechali spát. Hlídá ji řidič.
Luhur Uluwatu je krásně umístěný chrám na vysokém útesu přímo nad oceánem. Dole jsou obrovské vlny, které se rozbíjí o útes. Je odtud nádherný výhled na oceán a okolní vysoké útesy. Po horní hraně útesů se dá i jít, takže se můžeme kochat také krásným výhledem zpět na chrám. Moc hezké místo.
Stelinka opravdu nemá chodivou náladu, takže se nechává nosit. Je trochu pod mrakem, což by se mohlo zdát jako výhoda. Ale úplně mi to tak nepřijde. Je hrozné dusno, člověk se potí i když v klidu stojí. Prohlédneme si chrám a vracíme se k autu. Emička pořád spí. Odjíždíme.
 |
| Brána do chrámu |
 |
| Chrám na útesu nad oceánem |
Podařilo se nám přesvědčit řidiče, že stihneme i druhý chrám o kterém nám původně říkal, že je moc daleko a že to nestihneme, že ho necháme na jiný den. Přišlo mi, že se nechal mnohem rychleji přesvědčit, když viděl, že mám v ruce GPS a vím jak je to je doopravdy daleko. ;-)
Zastávka v Kutě
V Kutě jsme udělali jen hodinovou zastávku. Je to město plné obchodů a nočního života. Proto obecně mladí míří spíše do Kuty (bary, diskotéky, zábava, surfařské pláže), zatímco ti, co dávají přednost klidu např. do Sanuru, kde jsme my. Pokud to tak opravdu je, tak ten klid trochu narušují Stelinka a Emička, ale o tom možná až jindy. Pak už razíme na další chrám.
 |
| Chrám na pláži v Kutě |
 |
| Závod s vlnami |
Chrám Tanah Lot
Žádné komentáře:
Okomentovat